Dyslexie

02.09.2017

Slovo dyslexie pochází z řečtiny a  znamená "potíže se čtením". Děti s dyslexií se nejsou schopny naučit číst běžnými výukovými metodami.

Porucha vzniká většinou na podkladě poruchy zrakové percepce, kdy je porušeno zrakové vnímání, velmi často zrakové rozlišování např. stranově obrácených tvarů a detailů, rozlišování figury a pozadí, vnímání barev. Bývá přítomna porucha pravolevé a prostorové orientace.

Projevuje se obtížemi ve čtení, kdy je porušeno čtení jako vlastní akt: je buď pomalé, namáhavé, neplynulé, s menším výskytem chyb (tzv. pravohemisférové čtení) nebo naopak rychlé, překotné, se zvýšenou chybovostí (tzv. levohemisférové čtení). Dítě má problémy s intonací a melodií věty, nesprávně používá i dech. Žáci často opakují začátky slov, neudrží pozornost na jednom řádku, přeskakují řádky a hůře se orientují v textu. Při čtení se objevují typické specifické chyby:

  • záměny tvarově podobných písmen, např. b-p-d;
  • snížená schopnost spojovat zvukovou a psanou podobu hlásky;
  • nerozlišování hlásek zvukově si blízkých;
  • přesmykování slabik (tzv. kinetické inverze), např. lokomotiva - kolomotiva;
  • vynechávky písmen, slabik, slov, vět;
  • přidávání písmen, zvláště vkládání samohlásek do shluků souhlásek;
  • vynechávky diakritických znamének nebo jejich nesprávné použití;
  • domýšlení koncovek slov;
  • neporozumění obsahu čteného textu.

Problémy se objevují i v reprodukci čteného textu. Dítě si buď vůbec nepamatuje, co četlo, reprodukuje nesprávně, protože se příliš soustředilo na výkon čtení jako takový, nebo je reprodukce chudá, útržkovitá. Některé děti jsou schopny text reprodukovat pouze za pomoci návodných otázek.

Tyto obtíže mohou vznikat také, pokud dítě používá nesprávnou techniku čtení, tzv. dvojí čtení, kdy si přečte slovo napřed potichu pro sebe a teprve pak jej přečte nahlas.